|
|
Integrace finančních trhů nových členských zemí EU
Chaloupka, Jiří ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Záklasník, Martin (oponent) ; Varadzin, František (oponent)
Předmětem této práce je integrace finančních trhů nových členských zemí EU (dále jen NMS). Standardní ekonomická teorie spojuje s procesem integrace finančních trhů několik pozitivních efektů, mimo jiné a) prosazení zákona jediné ceny ve formě úrokové parity, b) vyrovnání a synchronizace růstu spotřeby mezi zeměmi, c) zvýšená diversifikace portfolií investorů a d) snížení závislosti domácích investic na národních úsporách. Tyto očekávané efekty slouží v disertační práci jako indikátory integrace finančních trhů NMS s globálním finančním trhem. Podle těchto indikátorů se dosažený stupeň integrace finančních trhů mezi NMS lišil, přestože všechny tyto země prošly procesem integrace s EU. Nicméně nepodařilo se určit pořadí jednotlivých NMS podle stupně jejich integrace, protože jednotlivé testy indikují jiné pořadí zemí. Přesto ovšem většina testů indikuje pozitivní trend v integraci finančních trhů NMS, jelikož závislost růstu domácí spotřeby na růstu globální spotřeby roste, a naopak závislost domácích investic na národních úsporách se snižuje. Překvapivě tyto indikátory ovšem nepotvrdily hypotézu, že NMS jsou více integrovány s trhem EU, přestože tyto země musely otevřít své trhy investorům z EU a harmonizovaly své legislativní požadavky. Na rozdíl od předchozích výzkumů použité indikátory naznačují, že tzv. puzzles v mezinárodní ekonomii vymizela pro velké vyspělé ekonomiky, jakou je například USA. Naopak pro malé ekonomiky NMS tato puzzles přetrvala. Protože většina NMS v průběhu analyzovaného období přijala společnou měnu euro, tyto výsledky naznačují, že finanční trhy NMS nebyly plně integrovány s trhem EU, a proto není splněna jedna z podmínek existence optimální měnové oblasti. Tyto výsledky také odporují hypotéze endogenity optimální měnové oblasti, jelikož přijetí společné měny nezvýšilo stupeň finanční integrace NMS.
|
|
|
A theoretical and empirical analysis of the nominal convergence in transition countries with a particular attention to the Czech economy
Žďárek, Václav ; Komárek, Luboš (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Feldkircher, Martin (oponent)
Tato disertační práce se věnuje problematice cenové konvergence v zemích Evropské Unie s důrazem na Českou republiku a nové členské země. V první kapitole je vymezen termín konvergence a cenové konvergence, neboť existuje mnoho alternativních přístupů. V dalších částech úvodní kapitoly práce jsou definovány základní používané ukazatele (parita kupní síly, resp. parita kupního standardu, PPP/PPS, srovnatelná cenová úroveň, CPL) a stručně shrnuty hlavní studie věnující se danému tématu. Navazující kapitola se zaměřila na vybrané problémy cenové konvergence (konvergenční kluby, obchodovatelnost statků a služeb, používaná data a jejich slabé a silné stránky, vztah cenové úrovně a tempa růst cen, determinanty), které se dotýkají, jak samotného procesu konvergence, tak jsou významné pro transformující se ekonomiky. Následuje empirická část práce, která používá jak tradiční, tak nové přístupy pro ověření několika hypotéz uvedených v práci. Z důvodu srovnatelnosti jsou data pro empirickou část reprezentována ukazatelem CPL, který je k dispozici pro zem v e EU-27 v období 1995(9) až 2011. Nejprve je stručně ilustrován stav a dosavadní výsledky cenové konvergence v zemích EU a NMS a dopady probíhající finanční krize. Poté je testována hypotéza existence konvergenčních klubů (dvěma přístupy -- cluster analysis a pomocí Phillipsova-Sulova testu), jak v celé EU, tak v její `staré' a `nové' části. Oba přístupy potvrzují existenci konvergenčních klubů. V návaznosti na ověření této hypotézy je detailněji modelována dynamika cenových úrovní (divergence/polarizace/stratifikace) v EU a obou dílčích celcích, a to pomocí stochastického kernelu. Nalezené závěry potvrzují jak proces konvergence cenových úrovní v EU, tak vznik konvergenčních klubů. Poslední část kapitoly je věnována hledání determinant cenové konvergence za pomoci Bayesovského přístupu (Bayesian model averaging, BMA), jež částečně potvrzuje teoretické modely o vlivu tradičních determinant, tak ukazuje vliv nových (např. šířeji definovaného institucionálního prostředí). Závěr práce shrnuje, srovnává a diskutuje hlavní implikace pro nositele hospodářské politiky a nastiňuje možnosti dalšího výzkumu v této oblasti.
|
|
|
Postavení korporátních daní v daňovém mixu nových členských zemí EU
Franková, Martina ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Dugová, Alena (oponent)
Cílem mé práce je zhodnotit, jakou roli zastávají korporátní daně ve struktuře daňového mixu nových členských zemí Evropské unie. Zaměřuji se na vývoj postavení korporátních daní v letech 1995 -- 2008, a to jak z hlediska již zmiňovaného daňového mixu, tak i z pohledu podílu na HDP v %. Dále uvádím aktuální opatření v oblasti korporátních daní související s ekonomickou krizí, která přijaly vlády jednotlivých zemí v letech 2009 -- 2010. Převážně pracuji s daty Evropské komise uvedené v publikaci Taxation trends in the European Union vydané v roce 2010.
|
|
|
Vybrané nové členské země Evropské unie: ekonomický vývoj a integrace v rámci EU
Lantová, Veronika ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Práce analyzuje makroekonomický vývoj pěti vybraných nových členských zemí Evropské unie, konkrétně České republiky, Slovinska, Kypru, Lotyšska a Bulharska. Je rozdělena na dvě období vývoje, a to období přípravy na vstup, tedy do roku 2004, a na období po vstupu do současnosti, kdy jsou statistiky již ovlivněny dopady globální ekonomické krize. Porovnání bylo provedeno pomocí základních makroekonomických ukazatelů, jako je tempo růstu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti nebo stav veřejných financí. Na konci každé kapitoly je uvedeno stručné shrnutí vývoje zemí v daném období. Poslední kapitola pojednává o zapojení nových členských zemí do integračního procesu, a to o předsednictví země v Radě EU. Do dnešní doby byly z nově přistupujících zemí předsedající Slovinsko a Česká republika, na ostatní toto zatím čeká. Do integračního procesu se postupně zapojují i další, dnes kandidátské země EU, jejichž stručná ekonomická situace je rovněž popsána ve třetí kapitole. Cílem práce je zhodnotit ekonomický vývoj nových členských zemí, a to v porovnání před a po vstupu do EU.
|
|
|
Komparace přístupů členských zemí EU s ohledem na jejich připravovaný vstup do EMU (se zaměřením na ČR)
Böhmová, Zuzana ; Brůžek, Antonín (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Proces evropské měnové integrace v podobě eurozóny je dlouhodobý proces a přístup jednotlivých členských zemí je značně odlišný. Cílem této diplomové práce je porovnat dnešní situaci v jednotlivých 10 nových členských zemí EU (České republice, Estonsku, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovensku a Slovinsku) týkající se budoucího přijetí eura, tzn. jak plní maastrichtská kritéria a v jaké fázi praktických příprav na jednotnou evropskou měnu se nacházejí. Práce je nejvíce zaměřena na aspekty přistoupení ČR k eurozóně.
|
host ::
RSS.